Tento malý kluk Cameron Macaulay, bydlící ve městě Glasgow, si pamatuje vzpomínky, které se mu nestaly.
Tedy alespoň ne v tomto životě, protože podle něj si vzpomíná na svůj minulý život, o kterém také tak moc rád mluví už od svých dvou let, ve kterých mluvit začal.
Dříve prý žil s rodinou v bílém domě s výhledem na moře a pláž, obklopeném malebnou krajinou. Dům se prý nachází na ostrově Barra.
Vypráví o letadlech, která dříve přistávala na pláži. Mluví o svém psovi, černobílém psovi.
Tento skotský ostrov leží přibližně 250 kilometrů od jeho současného místa bydliště. Dá se tam dostat jen zdlouhavou plavbou po moři nebo hodinovým letem.
Je to vzdálená základna Britských ostrovů a je domovem pro zhruba tisíc lidí.
Stále o tom místě mluví a chce se tam vrátit. Když se ho matka ptala, zda měl raději svou minulou matku nebo ji, odpověděl, že obě stejně velmi miluje, tak jako všechny ostatní, ačkoli se mu po minulém životě velmi stýská.
Kdokoli se Camerona zeptal na jeho příběh, vždy zněl stejně a nikdy neřekl nic jinak. Jeho rodiče se rozhodli spojit s doktorem Tuckerem. Tento psychiatr prý shromáždil více než pět set podobných případů za posledních čtyřicet let.
Jeho specializací jsou minulé životy dětí. Takové děti prý začnou mluvit o svých vzpomínkách z minulého života kolem třetího roku a následně tyto vzpomínky odcházejí kolem roku šestého. Následně se rodina rozhodla podniknout s doktorem Tuckerem návštěvu ostrova Barra.
Podle Camerona na ostrově poznával místa i věci, aniž by tam kdy byl.
„Když jsme se dostali na ostrov a přistáli jsme na pláži, přesně jak Cameron popsal, obrátil se k nám a řekl:„ Teď mi věříš? Vystoupil z letadla, odhodil ruce do vzduchu a zakřičel „Jsem zpátky“. „Mluvil o své mámě z Barry a říkal mi, že měla hnědé vlasy po pás, než si je dala ostříhat. „Řekl, že bych ji měla ráda a ona by měla ráda mě.
Dychtil po tom, abychom se setkali. „Mluvil také o „velké knize“, kterou zvykl číst, ao Bohu a Ježíšovi. „Nejsme náboženská rodina, ale jeho rodina v Barře byla.“
Avšak když se snažili vyhledat dům, ve kterém měl údajně bydlet, nemohli ho najít. Šli se tedy podívat do katastru nemovitostí a úředních záznamů, jestli někde někdy takový dům stál. Zde se dozvěděli, že v severní části ostrova žila rodina Robertson už jen s posledním žijícím členem rodiny. Údajnou starší sestrou Camerona. Gillie Robertsonová. Při její návštěvě chlapci ukazuje dobové fotografie, kde se prý nachází také Cameron v předchozím životě.
„Cameron toužil vidět staré rodinné fotografie pro případ, že by na nějaké našel svého otce nebo sebe.“ „Vždy mluvil o velkém černém autě a černobílém psovi.
„Na fotografiích bylo auto a pes.“
Od doby, kdy se rodina vrátila do svého domova v Glasgowě, byl Cameron mnohem klidnější. Jeho máma řekla: „Jít do Barry bylo to nejlepší, co jsme mohli udělat. .
Už víc nemluví o Barře s takovou touhou. „Teď ví, že si už nemyslíme, že jsi vymýšlel. Nedostali jsme všechny odpovědi, které jsme hledali – a očividně vzpomínky na minulý život blednou, když člověk stárne.“
Zdroj: personalgrowthcourses
Pokud se Vám článek líbil nebo jste se dozvěděli něco nového – sdílejte jej, nebo podpořte Like-em. Čím více sdílení, tím větší motivace pro nás, psát dobré zprávy každý den.
Napište nám komentář! Vaše názory jsou vítány!
zdroj: dobrespravy.eu
