Ne každé dítě má to štěstí, že se narodí do úplné a dobré rodiny. Některé z nich ale dostanou šanci na lásku, péči a pocit bezpečí, díky kterému mohou své dětství považovat za šťastné.
Kněz napsal na Facebook příběh, který se mu stal.
„Už nějaký čas mi jeden z mých farníků nosí každou neděli ráno čerstvou růži. Je to krásné gesto, které se změnilo v rutinu. Přesto se tuto neděli z laskavého gesta stalo opět něco výjimečného. Když jsem se chystal vyjít před oltář, oslovil mě malý kluk a zeptal se, co udělám s růžemi, které jsem dostal.
Zpočátku jsem ani nechápal, co tím myslí. Ukázal jsem na růži a zeptal se, jestli ji chce.
– Ano, otče. – Odpověděl – „Pokud ji budete chtít později vyhodit, rád bych si ji vzal.“ S úsměvem jsem řekl, že mu ji samozřejmě dám, az čiré zvědavosti jsem se zeptal, proč růži chce.
Chlapec, kterému nemohlo být více než deset let, se mi podíval přímo do očí a řekl: – „Chci ji dát babičce. Před rokem se moji rodiče rozvedli. Nejdřív jsem bydlel s mámou, ale pak se zamilovala a já se musel vrátit k otci. Chvíli jsme spolu bydleli, ale pak otec řekl, že nemůžu zůstat a poslal mě k babičce. A ta je skvělá. Vaří pro mě a opravdu se o mě stará. Je na mě tak dobrá, že jí chci dát růži za to, že mě miluje.”
Když chlapec domluvil, ani jsem nevěděl, co mu mám říct. Když jsem mu podával růži, měl jsem slzy v očích.
Po chvíli jsem mu řekl, že to byla ta nejkrásnější věc v mém životě a ukázal jsem na oltář se slovy:
– Vezmi si tu kytici růží. Každý týden do kostela věřící kupují čerstvé květiny. Vezmi tu kytici pro babičku. Ona si to zaslouží. Poslední věta, kterou jsem slyšel od chlapce, který se v té chvíli usmíval od ucha k uchu, byla: „Krásný a požehnaný den! Požádal jsem o růži a dostal jsem celou kytici!” Často zapomínáme, jak důležitá je rodina. Tento 10letý chlapec už ve svém mladém věku ví, jak důležité je ocenit lidi, kteří nás milují.
