Potkal jsem dívku. Vika je kráska s jasnou rtěnkou a obtaženými džínami. Očividně jedna z těch, které vyžadují zvýšenou pozornost a náklady. Proto jsem ji okamžitě pozval do dobré restaurace.
„Nic neuchvátí krásnou dívku tak, jako dobrá restaurace, to vím určitě.“
„Vika zpožděna asi půl hodiny, ale nevadilo mi to i přesto, že jsem byl velmi hladový, těšil jsem se. S jídlem jsem tedy čekal na ni a neobjednal jsem si, nebyl bych přece správný gentleman. Za tu chvíli čekání se mi ovšem podařilo důkladně si nastudovat vynikající menu s opravdu obšírnou nabídkou. „
Restaurace byla na úrovni, jedna z těch dražších.
„Nejsem vůbec bohatý, ale znám důležité pravidlo: žena musí být okamžitě okouzlená, na první pohled spokojená, a opojená dobrým vínem a drahým jídlem na elegantních talířích. Po takové večeři je mnoho žen opantaných a nedělá jim problém odejít se mnou domů. Ne vždy se to stane, ale vytrvalost je důležitá. V případě Viky jsem byl připraven na dlouhý boj.“
Nakonec se objevila, sebevědomě přišla na vysokých podpatcích a svou krásou okouzlila všechny v restauraci. Pozdravil jsem ji, odsunul jí židli a položil jsem před ni jídelníček.
– Všechno je zde velmi chutné, ale nejprve si objednejme víno. Podívej, toto italské, suché, červené vypadá super! Nebo francouzské, pokud máš chuť na….
– To ne, – přeruší mě. – Nepiji víno. Obsahuje uhlohydráty, ethylalkohol, cukry je škodlivé.
– Ano, – odpovídám. – A Bůh mu žehnej, víno je přesto úžasné!
Vika se podívá na menu, a zašetře:
– Takže, toto jídlo obsahuje pevné bílkoviny, tady jsou polysacharidy, tady je lepek, který vede k obezitě. V dalším jsou karcinogeny… To vše tělu moc škodí. Ani nevím co si objednat…
– Vika, možná salát? Zeptal jsem se.
– Salát? Možná salát …
Číšník k nám přišel a Vika mu říká:
– Takže. Za mě prosím tento salát, jen bez oleje, bez soli a bez oliv. A nedávejte tam ani sýr! Žádný sýr, jsem veganka.
Číšník laskavě odpovídá:
– Možná byste si přáli zkusit náš speciální salát pro vegany, kde je hlavně listová zelenina, rajčata a na vrchu jsou kvalitní piniové oříšky.
– Fajn! – odpovídá Vika. – Jen bez ořechů jsou vysoce kalorické! A ještě jedna věc: chtěla bych vědět, odkud tato rajčata a salát pocházejí, kde se pěstují?
Číšník na mě hodí sympatický pohled a usměje se na Viku:
– Zjistím to a dám vám vědět.
Než kráčí pryč, říkám Vike komplimenty, ale zdá se, že mě neposlouchá, otočí hlavu a zamračí se:
– Mají zde velmi suchý vzduch, škodí to pokožce.
– Promiň, Vika …
– A cítím pachy výparů jídla z kuchyně!
– Je to restaurace.
– Ano, ale moje vlasy jimi budou těmi pachy nasycené!
Potom se číšník vrátí:
– Zjistil jsem, o co jste mě požádali. Rajčata jsou ze Španělska, skleníkový salát, z moskevského regionu.
– Ale ne! – zlobí se Vika. – Ve sklenících není jasné, co se pěstuje, jsou tam tuhé dusičnany. A rajčata musí obsahovat pesticidy, což vede k rakovině. Nedám si váš salát.
– Vika, aspoň něco? Prosil jsem.
– Hm. Chci vodu.
Číšník přikývne a chystá se odejít, protože Vika doslova křičí:
– Ale kvalitní! Nekvalitní voda je špatná pro slinivku a játra!
O minutu později číšník přinese láhev vody. Vika usrkává a mračí se:
– „Zdá se, že je jako načepovaná z vodovodu… Hrozná restaurace, všechno je hrozné! Ty proč nejíš?“ Podívala se směrem ke mně.
– Víš co… vzpomněl jsem si. Mám velmi důležité setkání a musím narychlo odejít.
– Jaké?!
– S psychoterapeutem. Komunikace s takovými děvčaty je velmi škodlivá, vede k depresi.
Zaplatil jsem za vodu, poplácal jsem číšníka po rameni a vyšel na ulici. O půl hodiny později jsem už seděl v další kavárně a jedl obrovský hamburger s hranolky. Sám, potichu a šťastný.
zdroj: dobrespravy.eu
